Podle údajů českého ministerstva zahraničí žije ve světě přibližně 2,5 milionu Čechů či krajanů hlásících se k českým kořenům. Tento odhad vznikl na základě údajů jednotlivých zastupitelských úřadů ve světě, založených na mnoha různých datových zdrojích a odhadech, a nejedná se tudíž o “tvrdý” statistický údaj. Odráží ale šíři velmi diferencované české diaspory/populace českých krajanů/Čechů žijících v zahraničí, jejichž zájmy jsou různorodé a do značné míry těžko předvídatelné.

Data, na nichž je založena tato mapa, jsou převzata z pravidelné statistiky OSN (UN DESA 2020), v níž jsou sumarizovány počty zahraničních migrantů z celého světa podle zemí původu a země cílové. Předkládaná mapa má za cíl stát se s využitím těchto oficiálních dat první mapou shrnující na jednom místě oficiální údaje o českých krajanech ve světě.

Data vycházejí z národních statistik jednotlivých (cílových) států a ve většině případů odrážejí počet osob narozených na území jiných států (foreign-born). V některých případech jsou místo tohoto ukazatele použity počty osob jiných občanství.

Na začátek je nutno upozornit, že tato data mají řadu nedostatků:

–       Každý stát sbírá data o počtu migrantů jiným způsobem. Nejen, že státy se liší podle toho, zda evidují počet osob narozených mimo dané území, osoby cizí státní příslušnosti, osoby různých rodných/mateřských jazyků, osoby, jejichž rodič(e) se narodili v jiné zemi či osoby hlásící se k zahraničnímu „původu“ v širším slova smyslu. Státy mohou mít pro sběr dat podle určitého ukazatele odlišné postupy (např. někde se využívá primárně pravidelných sčítání lidu, jinde tato data čerpají z průběžně aktualizovaných systémů evidence obyvatel nebo cizinecké policie, jinde jsou využívány daňové či zaměstnanecké statistiky). Skutečně sesbírané statistické údaje musí být navíc obvykle korigovány pravděpodobnostními výpočty, které data pomohou navýšit o určitý početní odhad. Některé státy taková data nesbírají vůbec, popř. spoléhají jen na kvalifikované odhady.

–     Některé typy migrantů je navíc obtížné ve statistikách podchytit – typicky se jedná o občany členských států Evropské unie migrující v jejím prostoru, kteří se obzvláště při kratších pobytech v zahraničí nemusí hlásit k pobytu na místních úřadech, dále o studenty (především ty na krátkodobých studijních pobytech), ale také o osoby využívající např. turistická víza pro práci v zahraničí nebo migrující/setrvávající/pracující v cílové zemi zcela bez požadovaných oprávnění.

–          Metodiky pro sběr dat podle určitého ukazatele se navíc i v rámci jednoho státu mohou v průběhu let měnit, což může být příčinou výrazných „skoků“ v uváděných počtech.

–          V případě Česka zde figuruje ještě jeden faktor, kterým je historie dělení a slučování našeho území s teritorii sousedních států, nejaktuálněji pak dlouhé období existence Československa a jeho rozdělení v roce 1992. Ve většině zahraničních statistik je velice obtížné, a často zcela nemožné, odlišit od sebe navzájem migranty pocházející z Česka a ze Slovenska, jedná-li se o osoby narozené před tímto rokem. OSN uvádí jako země původu pouze „Česko“ (Czechia) a „Slovensko“ (Slovakia), ale ne „Československo“ (Czechoslovakia).

Snaha o unifikaci statistických dat ze všech států světa, jakkoli užitečná pro obecné srovnání, z těchto důvodů nutně má své meze, zvláště pak v případě tak nejednotně evidované problematiky, jako je mezinárodní migrace. S ohledem na uvedené nedostatky je proto nutné brát data OSN s určitým nadhledem a vnímat je spíše jako orientační vodítko pro obecný přehled o rozložení populací zahraničních Čechů/krajanů mezi jednotlivé země světa. V případě jednotlivých cílových zemí je pak nutno podívat se hlouběji do příslušných národních statistik a dalších zdrojů, abychom si o uváděných počtech mohli udělat realističtější představu. Proto jsme v této mapě zahrnuli podrobnější rozklad dat pro vybrané země s největší českou diasporou, který se zobrazí vždy po kliknutí na danou zemi.

Data budou v průběhu projektu doplňována a upravována, i s ohledem na případně identifikované chyby. K vylepšení větší sofistikovanosti údajů povede i dialog s krajany v zahraničí a jejich informace a zkušenosti.

Poznámka: Podle dat OSN žilo v polovině roku 2019 mimo území Česka celkem 911 388 osob pocházejících z Česka (tj. narozených na území Česka/Československa, popř. s českým občanstvím).

Zdroje ke komentářům jednotlivých států v mapě:

BAMF (2020). Tabelle 8-7: Ausländische Bevölkerung nach ausgewählten Staatsangehörigkeiten 2004 und 2015 bis 2018 (jeweils zum 31. Dezember). Migrationsbericht 2018. https://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Forschung/Migrationsberichte/migrationsbericht-2018.html?nn=403964 (poslední návštěva 4. 1. 2021).

Central Statistics Office. Census of Population 2016 – Profile 7 Migration and Diversity. All non-Irish nationals in Ireland. https://www.cso.ie/en/releasesandpublications/ep/p-cp7md/p7md/p7anii/ (poslední návštěva 11. 2. 2021).

Destatis (2020). Bevölkerung in Privathaushalten 2019 nach Migrationshintergrund. https://www.destatis.de/DE/Themen/Gesellschaft-Umwelt/Bevoelkerung/Migration-Integration/Tabellen/migrationshintergrund-staatsangehoerigkeit-staaten.html (poslední návštěva 3. 1. 2021).

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (2013a). Historie krajanů v jednotlivých zemích. Irsko. https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/historie_krajanu/historie_krajanu-index_19.html (poslední návštěva 11. 2. 2021).

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (2013b). Nový Zéland. Adresář krajanských spolků. https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/adresare/adresare-novy_zeland.html (poslední návštěva 11. 2. 2021).

New Zealand Foreign Affairs & Trade. New Zealand Foreign Affairs&Trade. https://www.mfat.govt.nz/en/countries-and-regions/europe/czech-republic/ (poslední návštěva 11. 2. 2021).

Office for National Statistics (2020). Population of the UK by country of birth and nationality. January to December 2019. https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/populationandmigration/internationalmigration/datasets/populationoftheunitedkingdombycountryofbirthandnationality (poslední návštěva 9. 2. 2021).

Statistics Canada (2018). Census profile, 2016 census. https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/prof/details/Page.cfm?Lang=E&Geo1=PR&Code1=01&Geo2=&Code2=& Data=Count&SearchText=Canada&SearchType=Begins&SearchPR=01&B1=All&GeoLevel=PR&GeoCode=01 (poslední návštěva 9. 2. 2021).

Statistik Austria (2020a). Bevölkerung zu Jahresbeginn 2002-2020 nach detaillierter Staatsangehörigkeit. https://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/bevoelkerungsstruktur/bevoelkerung_nach_staatsangehoerigkeit_geburtsland/index.html (poslední návštěva 9. 2. 2021).

Statistik Austria (2020b). Bevölkerung zu Jahresbeginn 2002-2020 nach detailliertem Geburtsland. https://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/bevoelkerungsstruktur/bevoelkerung_nach_staatsangehoerigkeit_geburtsland/index.html (poslední návštěva 9. 2. 2021).

UN DESA (2020). International migrant stock 2019. https://www.un.org/en/development/desa/population/migration/data/estimates2/estimates19.asp (poslední návštěva 3. 1. 2021).

United States Census Bureau (2019). Selected Population Profile in the United States. 2019: American Community Survey 1-Year Estimates. https://data.census.gov/cedsci/table?t=525%20-%20Czech%20%28111-113%29%3A526%20-%20Czechoslovakian%20%28114%29&tid=ACSSPP1Y2019.S0201&hidePreview=false (poslední návštěva 9. 2. 2021).

Zensus 2011. https://ergebnisse.zensus2011.de/# (poslední návštěva 2. 1. 2021).